O tom, jak jsem se nikdy nezastavila. Ale vy byste fakt měli!

Říká vám něco Zastavme se! snídaně? 

Víte, je to boží projekt, který vznikl v létě roku 2016. Podnikatelská setkávání většinou formou snídaní, kdy hlavní myšlenkou bylo zastavit se. Proč se zastavit, když všichni chceme věci rozhýbat? Protože autor  tohoto projektu měl zkušeností z obrovských firem i s malými firmičkami, že když se management na chvíli zastavil, tak to pak byla bomba – firma se posunula na další level nebo lusknutím prstu vydělala miliony. 

Autorem tohoto revolučně zastavovacího projektu byl (a je) můj táta – Tomáš Gřešek. Po krásných 2 a půl letech jsme ale snídat s podnikateli přestali.
Neuhodnete proč. 

Zapomněli jsme se totiž mezi všemi těmi Zastavme se!, prací a pečením buchet zastavit.

Takže jsme to zastavení po těch 2 a půl letech vzali od podlahy. S posledním Zastavme se! jsme opustili i půdu LoveCoWork a zabořili rypáčky do svých věcí a projektů.

Několikrát jsme se zastavili na svých osobních snídaních, na vánočních trzích ve Vídni, v kavárně v Amsterdamu s šálkem boží kávy, na wellnessu, na zahradě u bazénu, s Daisy na procházkách či s přáteli u grilu.
A někdy mezi tím se nám začalo stýskat … 

Takže, když uprostřed jednoho z nejteplejších srpnových dní táta vybafl:

Přijede David, bude Zastavme se!

cítila jsem se jako na Vánoce.
Který David se s náma přidejte zastavit do Opavy najdete TADY

 

Ale zpátky k příběhu Zastavme se! a toho, jak byste to nikdy neměli dělat. 

S čerstvě zarámovaným maturitním vysvědčením jsem se na vyskakování moc necítila. Takže, když mi bylo přiklepnuta organizace obchodní snídaně, šly na mě mírně mdloby. Ve skutečnosti fyzické mdloby se dostavily až o něco později.
Každopádně jsem si namočila rypáček do bláta a uspořádala obchodní snídani. Přišlo 8 lidí. 8 lidí, kteří o projektu nikdy předtím neslyšeli, ale natolik je zaujal, že vyšlapali do nejvyššího patra a sesedli se s námi u kulatého stolu. Takže číslo 8 bylo vlastně téměř jako vyprodat O2 arénu!
Netrvalo dlouho a museli jsme začít přidávat židle. Běžně jsem večer jezdila do kanceláře přeskládávat zasedačku, aby se tam vlezlo více lidí. 

Chodila jsem spát ve 2 ráno, protože jsem odškrtávala check-listy a budila se s hrůzou jestli jsem koupila citróny nebo jsem na ně zapomněla. A v 5 ráno zase vstávala, abychom se nezastavili jen nad vodou s citronem.
Mohli byste si myslet, že jsem byla vyčerpaná. Ale kdepak. Poslední známky únavy jsem během dopoledne zalila 2 hrnky kávy a energeťákem.
Samozřejmě až poté, co jsem vyběhla do 3 patra ověšená jako vánoční stromeček a funěla: běžím se zastavit (pro zasmání: Google Dokumenty chtěli slovo “běžím” autokorektem přepsat na “bojím”). Zastavení pro mě ale znamenalo další 3 naběhané kilometry s kávou, doplněnými talíři a úsměvy: taky vás ráda poznávám.
Normální člověk by to asi nesnášel. Já to milovala. Ten pocit zadostiučinění, když se to povedlo! Když byli lidi spokojení! Páni podnikatelé, posluchači, páni speakeři.
Když Zastavme se! skončilo, neznamenalo to pauzu. Znamenalo to zasednout k e-mailu. Poslat všem účastníkům velké “díky”. Od speakera získat prezentaci a poslat ji společně s tím velkým “díky!”. 

Že je potřeba se zastavit, jsem si uvědomila po posledním Zastavme se! v prosinci, na které jsem se tolik těšila. Myslela jsem si, že se v tom šíleném období alespoň na chvilku zastavím. Ale víte, co se říká: Bůh se směje, když nás vidí plánovat. Takže po mém (ne)zastavení se jsem se sesypala v restauraci na židli, složila ruce do klína a seděla. S rukama složenýma v klíně jsem zůstala sedět, i když přede mě postavil číšník misku s polívkou.
Za 1. zvednout ruku pro lžičku, pro mě bylo téměř nepředstavitelné – tolik námahy.
A za 2. přesto, že mi kručelo v břiše, dělalo se mi fyzicky špatně. Ne z hladu, ale z vyčerpání.

 

A tehdy mě to tak nějak trošku konečně ťuklo. 

“Asi by ses děvče taky měla občas na chvíli zastavit.” 

 

Poita je velice jednoduchá. Netlačte na pilu. A zaměřujte se na jednu věc. Ať už jste v jakémkoliv stádiu svého byznysu (života), nezapomeňte se čas od času zastavit. Sami se psem na procházce, s přáteli u skleničky vína, nebo si sbalte kufr a všechno kromě kartáčku na zuby a pyžama nechte doma.
Nebo taky s námi na jedné ze Zastavme se! snídaní :)

Michaela Gřešková
Michaela Gřešková
Copywriterka, (event)markeťačka, blogerka a autorka knihy Neštěstí ve štěstí.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů

  • check-list: Jak napsat článek, který si lidé opravdu přečtou?

    Stáhněte si check-list ZDARMA a mějte už jen čtené články :)

  • Články, které sklidily nejvíce úspěchů:
  • Chci dostávat nové články do své e-mailové schránky
  • Kategorie